Přeskočit na hlavní obsah

Co během půl roku dítěte (ne)potřebujete

Před porodem jsem měla pocit, že pro Sofinku potřebuju všechno, co na trhu existuje. Od kousátka po vibrující věc na kočár. Po více jak půl roce už můžu říct, co jsme opravdu využili, co pro nás bylo zbytečné a co nám naopak chybělo.



Pro Sofču jsme měli připravenou takovou tu klasickou výbavičku. Kočár, nosítko, postýlku, pár hraček, pár knížek, lehátko plus takové ty spotřební samozřejmé věci.
Některé věci jsem měla půjčené od ségry a něco jsme kupovali. Když se na to podívám zpětně, asi bych klidně mohla kupovat věci z bazaru. Předtím mi ale přišlo šílené pořizovat malému miminku něco, co už někdo používal.

Mám tu sepsaných 10 věcí, které jsme podle mě (ne)potřebovali. Snažila jsem se je seřadit podle toho, jak moc jsme je využívali:


  1. Cokoliv na zavinování - to pro nás byla záchrana. Nejdříve jsme zkoušeli velké pleny, potom swaddlery, ale nejvíce se nám osvědčilo povlečení. Koupili jsme v IKEA povlečení na dětskou peřinu a do 5ti měsíců zavinovali. Potom jsme přešli na spací pytel, který má Sofča dodnes (9 měsíců).
  2. Postýlka - ze začátku jsme měli od ségry půjčenou malou postýlku, která se dává k posteli. Říkala jsem si, jak to bude super, že k ní nebudu muset vstávat. Taková bohužel realita není. Když byly Sofče asi tak 3 měsíce, postýlku jsem už odsunula dál od postele. V 6 měsících jsme jí pořídili klasickou "velkou" postýlku, protože už jsem měla strach, aby se jednoho dne nepřehoupla. Žádnou kolébku ani hojdavak jsme neměli. I když kdoví, co bych možná za hojdavak v šestinedělí dala. Ale stejně si nemyslím, že to za tu cenu stojí.
  3. Kočárek - pro nás rozhodně nejdůležitější věc, kterou doteď denně používáme. Sofinka je zvyklá v něm usínat a (zatím) nám v něm i hezky vydrží, když někam jdeme a potřebujeme třeba něco zařídit. Je to zvědavá holka, takže z korby na sporťák jsme přehazovali už asi ve 4. měsíci. Korbu jsme využívali i jako postýlku, když jsme jeli mimo domov. Nemuseli jsme teda řešit cestovní postýlku.
  4. Autosedačka - bylo pro nás důležité vybírat autosedačku, která bude především bezpečná a chtěli jsme, aby jí vydržela dlouho, když už do ní budeme investovat. Nakonec jsme vybrali Britax Römer, která je od narození až do 4 let dítěte. z tohoto důvodu jsme nepořizovali vajíčko. Po narození nám pro ni přišla autosedačka nebezpečně velká, ale po pár týdnech, kdy jsme začali častěji jezdit, už to bylo mnohem lepší. Pár lidí mě od velké autosedačky odrazovalo. Že mi Sofča usne v autě (třeba na cestě do obchodu) a já ji budu muset budit a přendavat do kočáru. Realita byla taková, že se nám vždy při zastavení auta stejně vzbudila, takže našeho rozhodnutí nelitujeme.
  5. Lehátko - pro nás neskutečně důležitá věc. Sofinka v něm trávila od malička spoustu času a nyní ho používáme na krmení. Lehátko zrovna nebyla věc, na které bych si zakládala, takže jsme pořídili uplně obyčejné z IKEA. Dnes už bych se zachovala jinak. Určitě bych koupila nějaké které má vlastní hrazdičku, klidně i nějaké písničky, hýbe se a v nejlepším případě má 5ti bodový pás. Z důvodu její věčné zvědavosti se nám odmala zvedala do sklapovaček, nyní se ohýbá na strany.
  6. Hrací deka - Trávila na ní nemálo času. Ať už na zádech nebo bříšku, ale nemůžu říct, že bychom se bez ní neobešli. Možná že kvůli tomu jsme měli tendence ji nechávat na zádech, aby si hrála s hrazdičkou, což nebylo rozumné. Pokud bychom měli lehátko s hrazdičkou, deka by byla uplně zbytečná.
  7. Nosítko - jsme používali poměrně výjimečně, na druhou stranu ho používáme doteď. Myslím, že je to způsobené tím, že nemáme šátek a ani vajíčko do auta. Takže když potřebuju se Sofčou jen narychlo někam vyběhnout nebo jdu někam, kde vím, že se budu s kočárem špatně dostávat, volím nosítko. Vajíčko jsme měli půjčené od ségry asi na půl roku. Za tu dobu jsme ho použili jen jednou na cestu z porodnice. Kdyby byla Sofča kontaktní miminko a usínala v nosítku, určitě bych řešila nějaké pořádné nosítko nebo šátek. Ona to ráda nemá nebo jsme se k tomu nějak nedopracovali, takže pro nás vyřešeno.
  8. Odsávačka mléka - je to asi tak jako s tím nosítkem. Používala jsem ji minimálně, ale neobešla bych se bez ní. Určitě stačí, když ji člověk pořídí až když ji opravdu potřebuje. A klidně bych ji koupila i z bazaru, přestože mi to dříve přišlo nechutné. Prostě se jednotlivé části vysterilizují a je to.
  9. Ohřívačka mléka - ze začátku jsem si říkala, co bych si bez ní počala. Časem jsem se ale naučila vše ohřívat v mikrovlnce. Vodu na mléko i příkrmy. Je fajn třeba na cesty, když nemáte mikrovlnku k dispozici, i tak jsem se naučila používat vodu v termosce (zatím v žádném z hotelů neměli problém mi kojeneckou vodu převařit ve varné konvici a přelít do termosky). Jinak ohřívačka se dá sehnat i s koncovkou do auta, pro lidi, co opravdu cestují často a dlouho.
  10. Mixér na příkrmy - rozhodně potřeba není. Pořád si hraju s myšlenkou, že ho pořídíme, ale vím, že je to zbytečné. Používám klasický pařák, hrnec a ruční mixér. Nakonec je to možná i méně komponentů k mytí než u velkého mixéru.
Těch věcí kolem miminek je více, ale snažila jsem se alespoň ty velké dražší věci vyzdvihnout a popsat, jaká využitelnost byla u nás doma. Budu moc ráda, když mi napíšete, co jste vy během prvních 6 měsíců využívali nejvíc a co naopak vůbec. A je něco, co Vám chybělo?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatba s odstupem několika měsíců

Zážitek na celý život. To o své vlastní svatbě řekne asi každý. Ale u nás to byl zážitek na celý život i pro většinu svatebčanů, kteří ten den s námi prožili. Pro někoho by tohle vysněná svatba dost možná nebyla, ale pro mě to rozhodně splněný sen byl. I když byl bez zámku, holubic a kočáru. Je to momentka a já jí naprosto miluju. Děkujeme oběma, za všechnu tu pomoc a energii, kterou jste naší svatbě věnovali.

Česká rafaela po britsku a domácí vanilkový cukr

Mnoho z vás mě prosilo o další recepty na vánoční cukroví, které je možné udělat z britských surovin. Dnes se můžete těšit na domácí rafaela. Jednodušše řečeno jsou to sladké kokosové kuličky, po kterých se jen zapráší. Tyhle kuličky jsem dělala už pár let i doma a vždy byly hned snědené. A tak jsem to zkusila i tady v Anglii a vyšly skvěle, tak proč si je i tady nedopřát!