Přeskočit na hlavní obsah

Těžké začátky

Proč jsem jela do ciziny? Proč zrovna Anglie? A proč hlídat děti?

Vždy jsem věděla, že nebudu chtít strávit celý svůj život jen v ČR, chtěla jsem poznávat svět, nové lidi, kulturu, mentalitu. Jediný jazyk, kterým jsem se jakžtakž domluvila byla angličtina a tam byla volba vcelku jasná. Anglie je nejdostupnější ze všech anglicky mluvících zemí. Nemusíte mít vízum, za pár korun můžete letět zpět domů, kdyby to nevyšlo. V nejhorším případě jít i pěšky.

Učíte se angličtinu od základky, ale nakonec zjistíte, že neumíte vůbec nic. Co víc Vám pomůže, než zapojit se do britského života.  A proto jsem se rozhodla vyrazit.

Další otázkou bylo zda tu pracovat klasicky nebo jako au-pair. Ani tohle rozhodování nebylo moc složité. Jako au-pair nemusíte vůbec nic. Zajistíte si rodinu, sbalíte pár ponožek, 50 liber do kapsy a už můžete letět. Vyřizovat si práci z Čech není vůbec jednoduché, musíte mít NIN a ve spojení s tím i potvrzení o ubytování a založený účet. Což Vám tady taky neudělá každý na potkání.

Nejdříve jsem si rodinu vybírala sama přes internetové stránky a na facebooku, nakonec jsem ji našla přes agenturu. Můj názor je takový, že pokud agentuře neplatíte, ale platí jí rodiny, je Vám to naprosto k ničemu. Proto si stojím za tím, že by si měl každý hledat rodinu sám. Výběr není zrovna malý.

Snížila jsem své požadavky co nejvíc to šlo, jen abych se k nějaké rodině dostala, když si teď tak listuji nabídkami, volila bych měsíční au-pair "dovču" třeba na Mallorce nebo v Dánsku, nebo Belgii. Nevázala bych se na dlouho dobu někam, radši bych cestovala po světě a všude byla třeba půl roku. Uvidíme, třeba to tak nakonec dopadne.

Neznám asi nikoho, ko by tu byl prvních 14 dní jako v bavlnce, ale je to přesně ta zkouška, kterou si každý musí projít. To, jestli to zkousne a bude bojovat (a to už jakým koliv způsobem), a nebo to vzdá, zbalí si svých pět švestek a nasedne na první letadlo do Prahy.

Ale jedno Vám zaručím - Anglie Vás jednoznačně okouzlí.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Energie na bodu nula

Tak jsem Vám tu minule vyprávěla, na jaké mám v plánu jít festivaly a pikniky... Nebyla jsem zatím na žádném. Poslední dobou mi příjde, že si nedokážu pořádně užívat života. Připadá mi, že chodím jen do práce a z práce. Nejsem schopná se dokopat k učení jazyků, jak jsem chtěla. Nejsem schopná si ani doma zacvičit, což si už taky nějakou dobu slibuju. Klamu sama sebe čím dál tím víc. Taky to tak máte? Zdroj: Pinterest

Londýn není až takový ráj

Už jsem nějakou dobu z Londýna zpátky v Čechách, ale až dnes jsem se rozhodla napsat tento článek. Přemýšlela jsem, zda chci vůbec psát na internet, jak to všechno bylo a proč jsem se vrátila. Teď jsem si ale řekla, že někoho z vás možná bude zajímat, s čím vším se v Anglii může setkat.

Byla jsem módní barbar

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já se někdy budu zajímat o módu. Práce Vás ale občas dovede někam, kam jste možná ani předem nemířili. A je fajn učit se něco nového, co Vás baví a zároveň je to i Vaše práce. Je to dýl, co jsem naposledy napsala nějaký článek. Strašně mi psaní chybělo, bohužel inspirace byla naprosto nulová. Naštěstí se mi dnes rozsvítilo a vše je konečně jinak.