Přeskočit na hlavní obsah

Recenze - The Place

Tak jsem poprvé navštívila podnik na doporučení aplikace Foursquare a rozhodně jsem udělala dobře!


Podnik: The Place

Hodnocení FS: 7,1
Cenová relace: £

Účet: 8,50£
  • Flat white - 2.35
  • Plum ice tea - 2.65
  • Grilled toast (chicken and cheese) - 3.50
Mé hodnocení (1-10):
  • káva - 8
  • jídlo - 7
  • celkové - 8

Hledala jsem nějakou kavárnu, kterou budu mít blízko a budu vědět, že si tam pochutnám. Otovřela jsem tedy Foursquare, projela pár příspěvků kaváren, co jsou v mém okolí, a rozhodla jsem se pro The Place. Mělo to být asi 5 zastávek autobusem z mé High Street, což je naprostá paráda.


Kavárnu jsem díky FS mapičce našla hned. Překvapilo mě, jak kavárna při vstupu působí malinká, protože mají bar ihned u dveří. Zbytek kavárny byl ale prostorný a kavárna působila útulně. Díky zásuvkám bylo poznat, že tohle je přesně ten typ kavárny, kam se nestydíte si jít sednout se svým notebookem na půl dne.

Objednala jsem si na baru, kde mě obsloužila velmi milá asiatka. Vybrala jsem si flatwhite a toast. Při placení mi dala baristka do ruky věc, o které jsem absolutně netušila k čemu slouží. Vypadalo to jako ovladač bez tlačítek. Nebo jako telefon bez displeje... takže vlastně to nevypadalo ani jako ovladač ani jako telefon. Po pár minutách ta divná věc začala blikat a vibrovat mi na stole, což jsem se samozřejmě lekla a pochopila, že s tím mám pravděpodobně jít na bar. Měla jsem pravdu. Čekal tam na mě můj toast i káva. Odevzdala jsem divnou věc a vzala si to ke stolu.

Tak si tak pěkně sedím, toast snědený, káva téměř dopitá... zamyslela jsem se a po dlouhé době zvedla hlavu a rozhlédla se po kavárně. V kavárně ani jedno volné místo a já jediný neasiat mezi všemi. Prvně mě to dost vylekalo, ale pak si říkám, že tady jsem v Londýně a ne v Praze, abych řešila, zda se mám cítit blbě jako jediná evropanka v místnosti. Nikdo se na mě ani jednou nepodíval nějak divně ani si mě neprohlížel. No očividně opravdu nejsme v zemi, kde jsou lidé poznamenaní komunismem.

Když jsem si tohle uvědomila, měla jsem radost, že jsem v Anglii. A místo toho, abych si sbalila věci a odešla, šla jsem si s úsměvem na tváři koupit švestkové ice tea a užít si tu atmosféru a pohodu, co v kavárně byla.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Energie na bodu nula

Tak jsem Vám tu minule vyprávěla, na jaké mám v plánu jít festivaly a pikniky... Nebyla jsem zatím na žádném. Poslední dobou mi příjde, že si nedokážu pořádně užívat života. Připadá mi, že chodím jen do práce a z práce. Nejsem schopná se dokopat k učení jazyků, jak jsem chtěla. Nejsem schopná si ani doma zacvičit, což si už taky nějakou dobu slibuju. Klamu sama sebe čím dál tím víc. Taky to tak máte? Zdroj: Pinterest

Londýn není až takový ráj

Už jsem nějakou dobu z Londýna zpátky v Čechách, ale až dnes jsem se rozhodla napsat tento článek. Přemýšlela jsem, zda chci vůbec psát na internet, jak to všechno bylo a proč jsem se vrátila. Teď jsem si ale řekla, že někoho z vás možná bude zajímat, s čím vším se v Anglii může setkat.

Byla jsem módní barbar

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna já se někdy budu zajímat o módu. Práce Vás ale občas dovede někam, kam jste možná ani předem nemířili. A je fajn učit se něco nového, co Vás baví a zároveň je to i Vaše práce. Je to dýl, co jsem naposledy napsala nějaký článek. Strašně mi psaní chybělo, bohužel inspirace byla naprosto nulová. Naštěstí se mi dnes rozsvítilo a vše je konečně jinak.