Tak jsem dočetla další knížku, a ani tahle mě nezklamala. Konečně kvalitní česká četba. Taková ta letní ideálka. Nemusíte u toho přemýšlet a jednoduše se začtete. A jednoznačně tomu neubírá, že se všechny děje odehrávají v Praze.
Radka Třeštíková je česká spisovatelka narozená na Moravě v roce 1981. Vystudovala právnickou fakultu, což mi příjde celkem daleko od psaní knížek. Tím ovšem neříkám, že práci spisovatelky dělá špatně. Někteří z vás ji mohou znát díky psaní článků na blogu časopisu Respekt, na portálu psychologie.cz nebo v časopisu ELLE.
Bábovky jsou její třetí knížkou, kterou vydala. O předchozích To prší moře a Dobře mi tak, jsem dříve neslyšela, nyní si ale říkám, že by možná stálo za to, si je také přečíst.
V knize Bábovky najdete jeden příběh(ne ve stejné časové ose), vyprávěný z pohledu dvanácti žen, jejichž životy se prolínají.Vždy vás překvapí kdo se s kým zná, stejně tak to ale chodí i u nás, když pocházíme z tak malé země, jako je Česká republika. Ano, příběhy jsou asi více propletené než by to reálně šlo, ale pokud si uvědomíte, že stále je to jen kniha, jednoduše se do nich vžijete.
Dočtete se o životech, ve kterých se sami vidíte, možná jste je i sami zažili nebo zažíváte. Nejvíce mě bavilo, že čtete kvalitní příběh, který už tak prožíváte spolu s konkrétní hrdinkou a najednou tam na vás vyskočí slovní spojení, která mě osobně zahřála u srdce " tramvaj 22", různé pražské části nebo česká jména. V tu chvíli si najednou připadáte, jako byste byli součástí toho příběhu. Celého toho života. Představujete si, jak tam stojíte na té zastávce a čekáte na tu tramvaj, kterou jede i vaše kamarádka z knihy, o které už v tuhle chvíli víte úplně všechno.
Uznávám, že mě trochu zklamal konec knihy, který byl pro mě osobně celkem nedokončený, ale chápu, jak to Radka domýšlela. I přesto bych ale všem knihu Bábovky doporučila jako povinnou četbu k jezeru.
Vy už jste ji četli nebo se na ni alespoň chystáte?
Radka Třeštíková je česká spisovatelka narozená na Moravě v roce 1981. Vystudovala právnickou fakultu, což mi příjde celkem daleko od psaní knížek. Tím ovšem neříkám, že práci spisovatelky dělá špatně. Někteří z vás ji mohou znát díky psaní článků na blogu časopisu Respekt, na portálu psychologie.cz nebo v časopisu ELLE.
Bábovky jsou její třetí knížkou, kterou vydala. O předchozích To prší moře a Dobře mi tak, jsem dříve neslyšela, nyní si ale říkám, že by možná stálo za to, si je také přečíst.
V knize Bábovky najdete jeden příběh(ne ve stejné časové ose), vyprávěný z pohledu dvanácti žen, jejichž životy se prolínají.Vždy vás překvapí kdo se s kým zná, stejně tak to ale chodí i u nás, když pocházíme z tak malé země, jako je Česká republika. Ano, příběhy jsou asi více propletené než by to reálně šlo, ale pokud si uvědomíte, že stále je to jen kniha, jednoduše se do nich vžijete.
Dočtete se o životech, ve kterých se sami vidíte, možná jste je i sami zažili nebo zažíváte. Nejvíce mě bavilo, že čtete kvalitní příběh, který už tak prožíváte spolu s konkrétní hrdinkou a najednou tam na vás vyskočí slovní spojení, která mě osobně zahřála u srdce " tramvaj 22", různé pražské části nebo česká jména. V tu chvíli si najednou připadáte, jako byste byli součástí toho příběhu. Celého toho života. Představujete si, jak tam stojíte na té zastávce a čekáte na tu tramvaj, kterou jede i vaše kamarádka z knihy, o které už v tuhle chvíli víte úplně všechno.
Uznávám, že mě trochu zklamal konec knihy, který byl pro mě osobně celkem nedokončený, ale chápu, jak to Radka domýšlela. I přesto bych ale všem knihu Bábovky doporučila jako povinnou četbu k jezeru.
Vy už jste ji četli nebo se na ni alespoň chystáte?
Komentáře
Okomentovat