Přeskočit na hlavní obsah

Jsem snílek... a asi trochu blázen

Možná to někdo z Vás zná a je stejný jako já. Tak trochu spíš doufám, že to tak je a že nejsem sama, která žije v pohádce a má neustále hlavu v oblacích.

Zdroj: Flickr.com


Lidi, co mě znají, to o mě moc dobře vědí. Jsem ten typ snílka, který sní, ale málokdy to dotáhne do konce. Vymýšlím si věci, které jsou nereálné nebo náročné. Pak jsou ty typy snů, kdy si jen představuji situace, jak by mohly probíhat. Mamka je mi v tomhle dost podobná. Ale co se týče mých snů, dokáže stát nohama na zemi. Většinou :)

Obvykle když nemusím vstávat, vzbudím se tak v 10 a další dvě hodiny čučím do telefonu a projíždím instagramy, snapy, facebooky, pinteresty a všechny ostatní žrouty času. Dnes jsem měla ráno typického snílka. A jak takové ráno vypadá?! Vzbudím se v půl osmé a hlavou mi proběhne myšlenka o podnikání. A snílkovské myšlenky už se člověk jen tak nezbaví. Takže jsem dalších pár hodin ležela v posteli se zavřenýma očima a snila o tom, jak by to šlo udělat.

Snění o podnikání jsem měla už několik. Tentokrát to však bylo po dlouhé době. S jedním z těchto snů mi mamka pomáhala a i ona se pro to nadchla. Samozřejmě to nakonec nedopadlo, protože jsem zjistila, že není reálné, aby to vydělávalo. Ale kdo ví, možná kdybych zkoušela jiné možnosti, nějak by se to dalo vyřešit. Další nápad na podnikání je super , ale potřebuje v celku velký počáteční kapitál.... opět je nevýdělečný. Asi mám sklony k nějakým charitám nebo co :-D.

Další z mých nesplnitelných snů se týká školy. Bavilo mě učení, psaní seminárek i učení na testy. A tohle všechno mi teď chybí. Takže jsem se rozhodla, že chci jít na vejšku. Dálkové studium? Neblázni Kristýno, k tomu se nedokopeš, trávit víkendy ve škole! Nezbývá nic jiného než uvažovat o denním studiu. Měla bych přes půl roku na přípravu. Je tu ale jeden závažný problém. A tím je práce na plný úvazek. A ještě na směny. Když jsem chodila na střední, zvládala jsem chodit na brigádu a dělat více než brigádníci obvykle dělali. Když jsem chodila na denní studium angličtiny, fungovalo to úplně stejně. Proto jsem si říkala, proč bych tohle neměla zvládnout?! Bohužel jsem se o tom ale bavila s pár lidmi, co už vejšku studují nebo jí mají za sebou, a nikdo se mnou nesdílel můj optimistický názor. Takže další sen, co se vypaří...
Ve čtvrťáku jsem měla sen jít na psychologii. Samozřejmě na UK, nejsem žádný vořezávátko. Dopadlo to tak, že mi došlo, že přijímačky na UK (jejichž základem k přijetí bylo přečíst minimálně 30 knížek z doporučené četby a tou první v seznamu je kniha o rozměrech A3 o několika stech stránkách)jsou dost náročné a je to ve stejném období jako maturita, při které jsem se připravovala na šest předmětů. Takže jsem to vzdala předem.
Při docházení na denní studium jazykovky jsem se rozhodla pro studium Bioinformatiky, opět na UK. Překvapivě. Asi je vám jasné, že i tenhle sen se rozplynul jako pára nad hrncem. A důvod? Vždycky nějaký mám :-D Odjezd do Anglie.

Když píšu tenhle článek, zní to fakt šíleně. Zní to jako bych nebyla schopná si nic vybojovat. Naštěstí sama vím, že v mém životě byly milníky, kterých jsem dosáhla, přestože mi nikdo nevěřil, že to opravdu zvládnu.

A bohužel to, že většina snů nijak nedopadne, to ke snílkovství tak nějak patří.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Svatba s odstupem několika měsíců

Zážitek na celý život. To o své vlastní svatbě řekne asi každý. Ale u nás to byl zážitek na celý život i pro většinu svatebčanů, kteří ten den s námi prožili. Pro někoho by tohle vysněná svatba dost možná nebyla, ale pro mě to rozhodně splněný sen byl. I když byl bez zámku, holubic a kočáru. Je to momentka a já jí naprosto miluju. Děkujeme oběma, za všechnu tu pomoc a energii, kterou jste naší svatbě věnovali.

Česká rafaela po britsku a domácí vanilkový cukr

Mnoho z vás mě prosilo o další recepty na vánoční cukroví, které je možné udělat z britských surovin. Dnes se můžete těšit na domácí rafaela. Jednodušše řečeno jsou to sladké kokosové kuličky, po kterých se jen zapráší. Tyhle kuličky jsem dělala už pár let i doma a vždy byly hned snědené. A tak jsem to zkusila i tady v Anglii a vyšly skvěle, tak proč si je i tady nedopřát!

Do Osvětimi na vlastní pěst

Tento článek píšu asi s ročním zpožděním. I tak jsem si ale říkala, že by někomu mohl pomoct a usnadnit organizaci výletu do Osvětimi. Já jsem se rozhodla dát výlet do Polska jako dárek svému příteli. Upřímně jsem ale netušila, jak složitá organizace to bude. Protože jsem se snažila udělat překvapení, dost se mi to zkomplikovalo.