Lidi jsou různí. Někteří jsou výbušní, někteří jsou flegmatici. Někdo se trápí maličkostmi, jiný si každou maličkost užívá. Můžeme být náladoví, usměvaví, přešlí, škádliví...
Můžeme mít blbý den, den plný štěstí a náhod nebo se může stát něco důležitého, co nám ovlivní den, občas i týden, měsíc nebo rok.
Kdo mě zná tak ví, že jsem člověk, který se snaží být neustále optimistický. Život už mě pár věcí stihl naučit a já zjistila, že i v tomhle se člověk může změnit, když sám chce.
V letech, kdy jsem byla malá a chodila na základku, byla jsem hodně negativní. Z komára jsem dělala velblouda a neustále jsem se kvůli něčemu rozčilovala a urážela. Uměla jsem potom být hodně nepříjemná a dokonce i zlá.
Později se ve mně něco zlomilo. Asi to bylo pocitem, že mám málo kamarádů a tak jsem se rozhodla, že se změním. Že už nechci být tou protivnou holkou, že chci být tou, která bude rozdávat radost kolem sebe. A ono to opravdu funguje.
Nemyslete si, že mě nikdy nemůžete potkat se špatnou náladou. Nebudu říkat, že ne. Stačí aby se stalo něco důležitého, například v práci a nebo aby mi nebylo dobře.
Úsměv na mé tváři ukázal, že je nakažlivý a úsměvy a radost se Vám vrací. A rozhodně je příjemnější být v okolí lidí, kteří se usmívají než těch, kteří se mračí.
A jak to dělám, že jsem se dokázala změnit a mohu dost často ovlivnit svou náladu? Odpověď je jednoduchá. Važte si života. Važte si maličkostí. Važte si sami sebe.
Předem se můžete na následující den připravit. Zamyslete se nad tím, co je pozitivní na činnostech, které Vás čekají. A věřte mi, že z drtivé většiny se něco radostného vymyslet dá, i když se to možná na první pohled moc nezdá.
Blbá nálada, hádka nebo nepříjemnost? Zamyslete se nad tím, zda si ti druzí zaslouží, abyste se na ně mračili. Pokud to rychle zaženete pryč a usmějete se, i ostatní se usmějí a všichni se lehčeji nadechnou. A tím, že se budete na někoho mračit, dost často stejně ničemu nepomůžete a vy tak ztrácíte čas, který si můžete plně užívat s radostí, lidmi, kteří Vás obklopují a bez trápení.
Zítra mě čeká brzké vstávání do práce, venčení psa, poklizení bytu a vaření. Na první pohled se může zdát, že nic z toho není vyloženě příjemná věc a jsou lidi, kteří si tohle uvědomí a už jsou předem znechucení, co se zítra bude dít. A na co se těším já?!
Tím, že jdu brzo do práce, znamená to, že dříve skončím a mohu si tak užít teplé a slunečné odpoledne, které má po dlouhé době být. Když jdu takhle brzo do práce v těchto dnech, už je tepleji a ptáci zpívají, a také se těším, že uvidím i východ slunce. A už těchto pár maličkostí mě poránu přiměje se usmát. A co venčení psa? Už jen ta radost, jakou ona bude mít, až se venku proběhne. To, že poklidím byt, to už je radost sama za sebe, protože to, když byt vidíte před a po, to je myslím dostatečné :D Nejsem fanouškem vaření, ale pokud vařím já, mohu si vše konečně udělat po svém a to se také počítá! Nemluvě o tom, že se ještě dokážu poplácat po rameni, kolik jsem toho za ten den stihla.
Myslíte si, že nedokážete vymyslet nic pozitivního? Napište mi a určitě spolu něco zvládneme vymyslet :)
A jací jste vy? Dokážete si uvědomit a přiznat, když máte špatnou náladu a jste protivní? Dokážete ovládat své emoce? Doufám, že jsem Vás alespoň trochu přiměla se občas zamyslet nad denním stereotypem a usmát se. Jen tak. Protože se jednoduše usmát chcete a chcete, aby se na Vás usmáli i lidi kolem Vás.
Můžeme mít blbý den, den plný štěstí a náhod nebo se může stát něco důležitého, co nám ovlivní den, občas i týden, měsíc nebo rok.
Kdo mě zná tak ví, že jsem člověk, který se snaží být neustále optimistický. Život už mě pár věcí stihl naučit a já zjistila, že i v tomhle se člověk může změnit, když sám chce.
V letech, kdy jsem byla malá a chodila na základku, byla jsem hodně negativní. Z komára jsem dělala velblouda a neustále jsem se kvůli něčemu rozčilovala a urážela. Uměla jsem potom být hodně nepříjemná a dokonce i zlá.
Později se ve mně něco zlomilo. Asi to bylo pocitem, že mám málo kamarádů a tak jsem se rozhodla, že se změním. Že už nechci být tou protivnou holkou, že chci být tou, která bude rozdávat radost kolem sebe. A ono to opravdu funguje.
Nemyslete si, že mě nikdy nemůžete potkat se špatnou náladou. Nebudu říkat, že ne. Stačí aby se stalo něco důležitého, například v práci a nebo aby mi nebylo dobře.
Úsměv na mé tváři ukázal, že je nakažlivý a úsměvy a radost se Vám vrací. A rozhodně je příjemnější být v okolí lidí, kteří se usmívají než těch, kteří se mračí.
A jak to dělám, že jsem se dokázala změnit a mohu dost často ovlivnit svou náladu? Odpověď je jednoduchá. Važte si života. Važte si maličkostí. Važte si sami sebe.
Předem se můžete na následující den připravit. Zamyslete se nad tím, co je pozitivní na činnostech, které Vás čekají. A věřte mi, že z drtivé většiny se něco radostného vymyslet dá, i když se to možná na první pohled moc nezdá.
Blbá nálada, hádka nebo nepříjemnost? Zamyslete se nad tím, zda si ti druzí zaslouží, abyste se na ně mračili. Pokud to rychle zaženete pryč a usmějete se, i ostatní se usmějí a všichni se lehčeji nadechnou. A tím, že se budete na někoho mračit, dost často stejně ničemu nepomůžete a vy tak ztrácíte čas, který si můžete plně užívat s radostí, lidmi, kteří Vás obklopují a bez trápení.
Zítra mě čeká brzké vstávání do práce, venčení psa, poklizení bytu a vaření. Na první pohled se může zdát, že nic z toho není vyloženě příjemná věc a jsou lidi, kteří si tohle uvědomí a už jsou předem znechucení, co se zítra bude dít. A na co se těším já?!
Tím, že jdu brzo do práce, znamená to, že dříve skončím a mohu si tak užít teplé a slunečné odpoledne, které má po dlouhé době být. Když jdu takhle brzo do práce v těchto dnech, už je tepleji a ptáci zpívají, a také se těším, že uvidím i východ slunce. A už těchto pár maličkostí mě poránu přiměje se usmát. A co venčení psa? Už jen ta radost, jakou ona bude mít, až se venku proběhne. To, že poklidím byt, to už je radost sama za sebe, protože to, když byt vidíte před a po, to je myslím dostatečné :D Nejsem fanouškem vaření, ale pokud vařím já, mohu si vše konečně udělat po svém a to se také počítá! Nemluvě o tom, že se ještě dokážu poplácat po rameni, kolik jsem toho za ten den stihla.
Myslíte si, že nedokážete vymyslet nic pozitivního? Napište mi a určitě spolu něco zvládneme vymyslet :)
A jací jste vy? Dokážete si uvědomit a přiznat, když máte špatnou náladu a jste protivní? Dokážete ovládat své emoce? Doufám, že jsem Vás alespoň trochu přiměla se občas zamyslet nad denním stereotypem a usmát se. Jen tak. Protože se jednoduše usmát chcete a chcete, aby se na Vás usmáli i lidi kolem Vás.
Komentáře
Okomentovat